CZ 
Etiketa pití vína není jen o ochutnávání či správném používání odborných výrazů. Jde v ní o pochopení a respektování vína, lidí, kteří jej vyrobili, i těch, se kterými se o něj dělíte. Dodržováním správné etikety zajistíte, že vy a vaši hosté budete mít s vínem příjemný a nezapomenutelný zážitek.
Není žádným tajemstvím, že víno se spojuje se snobstvím. Taková kritika je však naprosto neoprávněná! Ať už jste dlouholetými milovníky vína nebo teprve začínáte odhalovat jeho kouzlo, osvojení si vinné etikety vám zpříjemní celý zážitek jeho konzumace. Tady je několik tipů, které vám pomohou orientovat se ve světě vína jako profesionál.
Držení sklenice
Sklenice na víno se dodávají v různých tvarech a velikostech, ale zásady jejich správného držení se neliší. Pohár držte vždy za stopku – pomůže to zabránit tomu, aby teplo z vaší ruky ovlivňovalo teplotu vína. Zejména u chlazených vín je důležité, aby teplota nestoupala příliš rychle. Palec a ukazováček přitom držte blíže k základně stopky – to vám poskytne větší kontrolu nad sklenicí a snazší manipulaci. Pohár nechytejte příliš pevně – měli byste být schopni snadno kroutit vínem, aniž byste měli pocit, že vám sklenice spadne.
Plnění sklenice
Při nalévání vína je důležité přihlížet k velikosti sklenice. Menší sklenice bude potřebovat méně vína než sklenka s větším objemem. Je důležité nenaplnit sklenici až po okraj, protože se snadno rozlije a také proto, že víno je třeba vířit. Víření vína umožňuje interakci kyslíku s vínem a uvolňuje aroma. Při plnění sklenice nalévejte pomalu, abyste sklenici nepřelili a zastavte se v jedné třetině až jedné polovině. Nikdy víno nedolévejte až k úplnému okraji sklenice.
Ve společnosti také dbejte na to, aby bylo množství vína ve vaší sklenici přibližně stejné jako u ostatních.
Víření sklenice
Pokud jste ve víně nováčkem, víření vína může být pro vás výzvou. Abyste sklenicí co nejdříve kroutili jako zkušený degustátor, začněte držením sklenice za stopku. Kontrolovaným pohybem zápěstí jemně kružte vínem kolem sklenice tak, aby během víření pokrývalo celý vnitřní povrch. Následně k vínu rychle přivoňte a snažte se zachytit jeho aroma.
Celý proces opakujte, dokud nebudete schopni vůni vína verbálně popsat. Důvěřujte vašim smyslům a o přesnou terminologii nemějte obavy – s postupem času si ji jistě osvojíte. Po přivonění by mělo následovat odpití menšího doušku doprovázeného soustředěným vnímáním chutě.
Otevírání láhve
K otevření láhve vína budete potřebovat otvírák a čistý ubrousek. Prvním krokem je odstranění fóliového uzávěru z horní části láhve. Když je fólie odstraněna, v hrdle láhve uvidíte korek. Spirálovou část otvíráku pomalými točivými pohyby zasuňte do korku přibližně uprostřed. Optimální je jít do hloubky tří čtvrtin korku.
Nikdy nedovolte, aby otvírák pronikl celým korkem, neboť může do vína vytlačit drobné úlomky. Kolem hrdla láhve můžete před vyjmutím korku obtočit ubrousek, což vám usnadní její uchopení. Za pomoci páky otvíráku korek pomalu vytáhněte. Příliš rychlé vytažení provází výrazný zvuk podobný puknutí – tomu chcete předejít.
Pokud se korek zlomí, nebo pokud se vám zdá, že se zlomí, přestaňte kroutit a vytáhněte otvírák. K odstranění kousků korku z láhve můžete následně použít speciální nástroj – takzvaný klíč na víno.
Před naléváním zkontrolujte, zda je v láhvi sediment. Pokud jej při pohledu proti světlu uvidíte, víno co nejpomaleji přelijte do karafy tak, aby sediment zůstal v láhvi.
Specifický postup je třeba dodržet i při otevírání lahví šumivého vína. Začněte také odstraněním fólie z horní části láhve. Dávejte pozor, abyste nepoškodili klec, která drží korek na místě. Položte palec na horní část korku a otočte drátěnou klec, dokud se neuvolní. Lahev držte v 45 stupňovém úhlu a nasměrujte korek pryč od lidí nebo rozbitných předmětů. Jemně otočte láhev, přičemž korek držte na místě. Při uvolnění korku byste měli slyšet tišší prasknutí. Pokračujte v kroucení láhve a korek začne vycházet. Když je přibližně v polovině, můžete začít v kroucení jemně polevovat. V tomto bodě by už měl korek snadno vyjít sám od sebe.
Hodnocení stavu korku
Názory na to, zda po otevření láhve přivonět ke korku, se různí. Pokud dokážete rozeznat chyby v kvalitě vína podle jeho aroma, není pravděpodobně nutné přičichnout ke korku. Stačí ho prozkoumat vizuálně – jestli je celistvý a nedrolí se, jestli nemá stopy plísně a podobně. Jednou z funkcí korku je zabránit průniku kyslíku do láhve a následné oxidaci vína. Poškozený korek může indikovat právě tuto vadu.
Nalévání vína
Držení láhve při nalévání by mělo být u její základny. Pohár vždy dolévejte maximálně do poloviny jeho objemu. Abyste se vyhnuli nežádoucím kapkám mimo sklenici, lahví po dolití sklenice prudčeji zatočte. I poslední kapka tak zůstane v láhvi. Nezapomeňte víno před dolitím vlastní sklenky nabídnout ostatním členům společnosti.
Používání parfému
Lidský čichový orgán dokáže při degustaci vína rozeznat širokou škálu vůní. Od citrusů až po vůni země. Rozmanitá aroma vína dávají každému jeho milovníku krásný smyslový zážitek.
Ten však může pokazit člověk s parfémem, ať už jste jím vy nebo někdo jiný v místnosti. Pamatujte, že všechno je to o úctě – úctě k vinaři a všem přítomným. Parfémy nebo kolínské vody mohou snížit vaši schopnost plně procítit tvrdou prací vytvořený produkt ve vaší sklenici. Připravujete tak sebe i ostatní o příležitost víno plně ocenit. O to víc, pokud jde o placenou degustaci.
Podobný účinek jako parfém na čich mají na chuť žvýkačka či kouření – jejich silná chuť tlumí schopnost chuťových pohárků rozpoznávat delikátní detaily chuti vína (obě, na rozdíl od parfému, působí hlavně na vás, ne až tak na okolí).
Etiketa konzumace vína při různých příležitostech
Na ochutnávce
K oficiální degustaci vína se kromě potřeby dodržování všech výše uvedených zásad vážou i určitá další specifika. Patří k nim například přátelská konverzace s vinaři, upřímný zájem o jejich produkty a střídmá míra v konzumaci vína.
Toho lze docílit i tím, že víno nebudete pít, ale po ochutnání ho z úst vyplivujete do k tomu určené nádoby – plivátka. Tento zvyk je vhodné dodržet hlavně na více obchodně orientovaných ochutnávkách.
V případě, že vaše znalosti vína jsou jen základní, není ostuda zeptat se, jaké aromatické či chuťové kvality máte v daném produktu hledat. Hodně vám napoví odrůda hroznů, ze kterých je vyrobeno, místo původu („terroir”) i jeho styl (bílé, červené, ne/raná sklizeň, šumivé a podobně). V žádném případě nepředstírejte znalost vín, která jste nikdy předtím neochutnali. Na druhé straně, když získáte více znalostí o rozdílech mezi víny, odolejte nutkání předvádět se.
Degustaci je nevhodné navštěvovat s předpojatým přístupem a otevřeným zdůrazňováním vašich preferencí pro určité druhy vín. Chcete-li z ochutnávek vína vytěžit maximum, měli byste ochutnat různé druhy vín.
Nežádejte také vinaře, aby vám nabídli jejich „nejlepší“ víno. Podobné otázky mohou působit drze až ignorantsky. Mějte na paměti, že různí lidé mají různé chuťové preference a vinaři se různými styly svých vín snaží vyhivět více z nich.
Upřednostňujte ochutnávku v menších množstvích a začněte lehčími bílými víny, pak přejděte přes středně těžké a skončete červenými s plnějším tělem. Podle některých výzkumů je průměrný lidský chuťový orgán schopen rozlišit chuťové rozdíly maximálně sedmi po sobě ochutnaných vín. Pak je jazyk v jistém smyslu na určitou dobu „přetížen“ a jemné chuťové nuance mu unikají. Mezi ochutnávkou různých vín je proto dobře vypláchnout sklenici čistou vodou a sníst sušenku neutralizující chuť (sušenky bývají obvykle poskytovány organizátorem ochutnávky).
Je naprosto v pořádku vyžádat si opakovaně víno, které vám chutnalo, ale nepřehánějte to. Pokud vás víno opravdu oslovilo a rozhodnete se pořídit si celou láhev, nesnažte se vyjednávat slevu.
V restauraci
K typickým situacím v restauraci patří komunikace se sommelierem či číšníkem a objednávání celé láhve vína.
Prací sommeliera je poradit vám při výběru. Nesnažte se mu ukázat, že vaše znalosti vína jsou hlubší než jeho. Diskutujte o tom, co hledáte, o vašich rozpočtových preferencích a o jídle, které jste si objednali.
Po objednání by vám měl personál víno odprezentovat zavřené. Budete se moci na vlastní oči přesvědčit, zda je zazátkováno i o jeho teplotě. Po otevření prozkoumejte korek pohledem. Kromě jeho neporušené struktury by měl ve většině případů mít také vytištěné logo značky nebo producenta.
Následně si víno nechte nalít k ochutnání. Zkoumejte jeho aroma i chuť, primárně se zaměřujte na to, zda není závadné. Kyselost, zatuchlost, aroma plísně či korku jsou znaky kvalitativní vady. Takové víno se nebojte reklamovat. Při nevhodné teplotě můžete požádat o zachlazení, nikdy však nežádejte o přidání kostek ledu do sklenice s vínem.
Pokud jste s vínem spokojeni, nechte si jej po zbytek času nalévat personálem. V případě, že při dolévání sklenici právě držíte, lehce ji nakloňte do úhlu. Číšníkovi tím výrazně usnadníte práci.
Víno pijte vždy tak, aby byly vaše rty při každém doušku ve styku se stejným místem na okraji sklenice.
Při přiťuknutí by se měly vždy dotýkat sklenice v místě, kde jsou nejširší a partnerovi byste se měli přitom dívat do očí.
Jako hostitel
S vínem, které nabízíte svým hostům, byste měli být důvěrně obeznámeni, znát jeho chuťové vlastnosti i původ. Tyto informace však sdílejte jen v krátkosti, případně na požádání, a nepředvádějte se.
Hostům nalévejte jako prvním a všem stejné množství, teprve potom si nalijte vy. Chvíli počkejte, než většina z nich ochutná a vy si odpijte až po nich. Při nabídce více vín se každého z hostů zvlášť zeptejte, které preferuje. Přípustné je také podávat vína podle vašeho uvážení v závislosti na jednotlivých chodech jídla. Tehdy však vína nabízejte po jednom, zpravidla od lehčích po těžší.
Dbejte na správnou teplotu a zohledněte klima v místnosti, neboť je-li v ní příliš horko - i víno se zahřeje rychleji. V takovém případě je dobře mírně zachladit i vína, která byste za jiných okolností nechladili.
